Co vlastně prapory znamenají?
Proč při chválách nebo modlitbách zdviháme prapory?
Měla jsem pocit, že je to nějaká móda, nějaký novodobý výmysl křesťanských charizmatiků. Když se ale podíváme do historie, můžeme si všimnout, že prapory, vlajky, znaky, zástavy nebo korouhve měly v Božím lidu vždy svoje uplatnění. Význam měly zvláště vojenský, kdy se jimi udávaly povely (Ž 60,6). V Bibli se setkáváme spíše s výrazem korouhev (např. Jr 4,6). Korouhve se též vyzdvihovaly na znamení vítězství. Ale mohly mít i význam symbolický, jako je např. v Písni písní 2,4 (...jeho prapor nade mnou je láska) nebo v Ex 17,15 (I postavil Mojžíš oltář a pojmenoval jej: Hospodin je má korouhev). Korouhev nebo prapor vždy znamenají něco zástupného, nějaký symbol nebo znak autority.
Prapory při chválách vyjadřují vlastně to, co říkáme Bohu v písni melodií nebo slovy, ale barvou nebo obrazem, nebo pohybem toho, kdo prapor nese. Dokonce můžou vyjádřit to, co slovy vyjádřit neumíme. Prapory nám také pomáhají radovat se a jásat před Bohem, vzdávat mu chválu a čest tak, aby to bylo nejen slyšet, ale i vidět.
Řeč nejzákladnějších barev na praporech je asi tato:
červená - Kristova krev
bílá - čistota
žlutá - radost
zlatá - Boží kralování a majestát
stříbrná - vítězství, Boží nádhera
modrá - nebe, Boží přítomnost
zelená - nový život
Každá barva může mít ovšem pro každého jiný, specifický (osobní) význam.
Marta V.
